Původní domovinou zelí je nejspíš Evropa.

Zelí je bezesporu důležitým zdrojem vitaminu C. Ten hraje významnou roli pro zachování naší imunity. I když naši předkové nejspíš neměli potuchy o nějakém vitaminu C, věděli, že pokud budou jíst dostatek zelí, budou zdravější a odolnější vůči nemocem.
Dalšími vysoce zastoupenými vitaminy v této zelenině jsou vitamin A a vitaminy skupiny B, a to v ideálním poměru, zelí je tedy zdrojem tzv. B-komplexu. Bohatě zastoupené jsou i mnohé minerály, především železo, zinek, selen, draslík, sodík a mangan. Zelí obsahuje spoustu vlákniny, bílkovin, aminokyselin a glukózy. Kombinací všech těchto pro tělo nepostradatelných a prospěšných látek se tak stává více než jen pochoutkou na našem talíři, je to obdivuhodný, i když na první pohled nenápadný ochránce našeho zdraví.

O zelí se říká, že 'čistí střeva' a to je stará pravda. Má schopnost na sebe navázat jedovaté látky - těžké kovy - usazené v našem trávícím traktu, především ve střevech, a následně je odvést z těla ven. Zároveň ochraňuje střevní sliznice a podílí se na udržení zdravé střevní flóry, mikroorganismů, které se starají o správné trávení a vylučování.

Zelí je známé i jako bojovník proti zácpě, a to především díky vysokému obsahu vlákniny, je tedy více než vhodné jakou součást léčby neduhů jako jsou hemeroidy a chronická ochablost střev.
Lidoví léčitelé doporučují konzumaci zelí a užívání zelné šťávy lidem trpícím vředy žaludku a dvanácterníku. Obsažené látky totiž dokáží urychlit proces hojení a zacelování postižených sliznic.